O D P U S T K Y

STÁLE DISKUTOVANÉ A BUDÍCÍ KONTROVERZE

Přiblížil se podzim a s ním také čas, kdy pamatujeme v církvi (ale i mimo ni) více na naše zemřelé. Navštěvujeme hroby, zdobíme je květinami, zapalujeme svíčky a také se za naše zemřelé modlíme.

Ty dvě první věci jsou dobré, správné, ale ta třetí je nejdůležitější pro spásu našich zemřelých. A tak slyšíme v těchto dnech častěji

slovo odpustky​.

Bohužel se při jeho vyslovení mnohým vybaví v hodinách dějepisu stále se opakující prodávání tzv. "odpustků " a tedy tzv. temný středověk. Řekněme k tomu jasně, že šlo o zneužití pravomoci odpouštět hříchy. Lidé si mohli "koupit" odpuštění "dopředu".

Ale hodnotit a hlavně plně pochopit důvody tohoto chování z dnešního pohledu je velmi složité. Mohly jimi být lidská slabost nebo i polopravda.

Jaký je skutečný smysl a význam odpustků?

Odpustek znamená, že se před Bohem odpouštějí časné tresty za hříchy, jejichž vina byla zahlazena, je to odpuštění, které náležitě připravený věřící získává za určitých podmínek Božím zásahem skrze církev, protože jí to přísluší na základě pověření, které obdržela od Ježíše Krista.

(srov. Katechismus katolické církve, čl. 1471)

K pochopení této nauky a církevní praxe, je třeba přijmout skutečnost hříchu jako reálnou a uvědomit si jeho dva důsledky.

Těžký hřích (proti přikázáním Desatera) nás zbavuje společenství s Bohem, a tím nás činí neschopnými dosáhnout věčného života. Toto nazýváme věčný trest za hřích.

Každý hřích (tedy nejen těžký) vyvolává zhoubné lpění na věcech, lidech nebo skutečnostech, které musí být odčiněno, buď zde na zemi, nebo po smrti, ve stavu, jenž se nazývá očistec. Toto očišťování nás zbavuje toho, co se nazývá časný trest za hřích.

Trest (věčný ani časný) nemůžeme chápat jako nějaký druh Boží pomsty, ale jako důsledky vyplývající ze samé podstaty hříchu.

Odpuštěním ve svátosti smíření, obrácením našeho jednání, které pochází z vroucí lásky k Bohu a bližním, můžeme dosáhnout úplného očistění hříšníka, takže už nezůstává žádný trest. (srov. Katechismuss katolické církve, čl. 1472)

Protože každé narušeni vztahů v rodině lidské i Boží (církev) nezůstává bez vlivu na ostatní členy, snažili se křesťané vždy odčiňovat nejen vlastní, ale i cizí hříchy. Slouží k tomu skutky lásky a milosrdenství, které jsou svědectvím křesťanského života. Ten zahrnuje i soucit s bližními a velkorysost při pomoci potřebným. (srov. Dekret o apoštolátu laiků II. Vatikánského koncilu, čl. 31)
 

ŘEKNĚMĚ TO PŘÍKLADEM

Podaří se mi ve vzteku sousedovi rozbít okno. Je to špatná věc. I když požádám o odpuštění a soused mi odpustí moje provinění - okno zůstává stále rozbité. Jsem tedy bez viny, ale v této konkrétní věci mám ještě určitý dluh vůči tomu, koho jsem svým skutkem poškodil. A právě tyto dluhy jsou předmětem odpustků.

My tedy máme na základě církevního rozhodnuti MOC pomoci těm, kteří jsou bez MOCI se vlastním přičiněním dostat z očistce do Boží přítomnosti, do nebe.
 

Nemůžeme napravovat konkrétní věci po lidech, kteří žili v minulosti, nejsme schopni tyto věci poznat. Ale právě skrze splnění podmínek k získání odpustků, které nám církev nabízí, bereme z pokladu církve: dáváme  - skrze splnění podmínek těm, kteří to potřebují k tomu, aby se jim zkrátila nebo zanikla doba čekání na nekonečné prožívání Boží přítomnosti.
 

Proto odpustek získaný v době od 1. 11. do 8. 11. nemůže sloužit k zahlazení mého (mých) trestů, ale může pomoci jen jinému již zesnulému člověku.

Odpustky je schopen získat křesťan, který není vyloučen z církve a je ve stavu bez těžkého hříchu. Zároveň se vyžaduje alespoň všeobecný úmysl získat odpustky a vykonáni úkonů v určené době a předepsaným způsobem. Plnomocné odpustky může získat každý pouze jednou denně.

Možnosti pro získání plnomocných odpustků

1.možnost ( 1.11. a 2.11.)
* svátost smíření – nejlépe před tímto datem
* svaté přijímání v ten den
* modlitba na úmysl Sv. otce
* při návštěvě kostela Otčenáš a Vyznáni viry

2.možnost ( 1.11. - 8.11.)
* svátost smíření – nejlépe před tímto datem
* svaté přijímání v ten den
* modlitba na úmysl Sv. otce
* při návštěvě hřbitova modlitba za zemřelé

​S využitím Katechismu katolické církve a podnětů z www.vira.cz a www.pastorace.cz