LÉKAŘ DUŠÍ I TĚLA

  Sv. Blažej byl na počátku 4. století biskupem v Sebastě v Arménii (dnešní Sivas v Turecku). Za císaře Licinia byl krutě mučen a po jeho smrti se úcta k němu rozšířila po celé církvi. Tolik asi známe z jeho života. Ostatní údaje čerpáme z pozdějších legend.

  Světu je znám jako ochránce nemocných, které trápí choroby krční i jiné. V den svátku tohoto světce, (3. února) se koná liturgický obřad potvrzený církví, tzv. svatoblažejské požehnání.

  Životopisy uvádějí, že před povýšením na biskupa v Sebastě se Blažej zabýval lékařským studiem a vzorně vykonával lékařskou praxi. V době Liciniova pronásledování se uchýlil do horské jeskyně, aby potají pokračoval ve své činnosti. Podle legendy zachránil chudé vdově selátko, ohrožované vlkem. Za to prý vdova Blažejovi později nosila svíce. Ve své skrýši byl objeven lovci, kteří ho přivedli do městského vězení. V žaláři se věnoval modlitbám a mnohým poskytl duchovní povzbuzení. Jiné prameny uvádějí, že v žaláři nebo až cestou na popraviště pomohl promodralému chlapci, který se dusil zapíchnutou rybí kostí v krku. Modlitba biskupa a jeho ruce chlapce zachránily.

  Byl mučen, jelikož nechtěl obětovat pohanským bohům. Na strom zavěšené tělo mu rozdrásali železnými hřebeny a odsoudili ho k popravě stětím.

  Svatoblažejské požehnání je vlastně svátostina, kterou kněz uděluje dvěma zkříženými a svázanými svícemi a modlitbou na přímluvu světce. V symbolice dvou zkřížených svící můžeme vidět Blažejovu biskupskou hodnost a statečnost, jeho víru a lásku, kterou nepřemohly ani svázané ruce, útrapy a smrt.

  Byl umučen, protože nechtěl obětovat pohanským bohům. Kolik takových bůžků ovládá náš život i dnes? To je otázka nejen pro výroční den památky biskupa Blažeje.

Prameny:

www.santiebeati.it

www.catholica.cz